Okolí
V docházkové vzdálenosti od ubytování se nachází dřevěný kostel sv. Bedřicha z roku 1875, sirný pramen Smradlava, soustava vodních nádrží tzv. klauzy, lyžařský areál Ski Vítkovice Bílá, lyžařské školy, sportovní hřiště, udržované běžecké trasy, osvětlený běžecký okruh, zvířecí obůrka, pašerácká stezka, SingleTrails Bílá, dětský letní park s lanovým centrem a nádherná příroda a lesy beskydských Zadních hor s nepřebernými možnostmi procházek a výletů.
Kostel nechal v letech 1873 – 1874 vystavět olomoucký arcibiskup kardinál Friedrich Langrat z Fürstenbergu a její realizací pověřil Antonína Kybastu, hlavního arcibiskupského stavitele. Věřící z Bílé do té doby museli docházet do Ostravice. Jako inspirace posloužil kostel vystavěný v tzv. severském či švédském stylu pro světovou výstavu ve Vídni.
Původní kostel, k jehož vysvěcení došlo v roce 1875, byl o něco menší než ten současný. V roce 1911 se stal farním kostelem a došlo k přístavbě sakristie, kůru a věže. Zároveň byla celá stavba vyzvednuta na kamenný sokl.
Jedná se o trojlodní dřevěnou stavbu na zalamovaném půdorysu. Centrální obdélnou loď zakončuje trámový strop, na hlavní průčelí přisedá věž se štíhlými okny a jehlanem, zakončeným makovicí a křížem. Věž i střechu pokrývá ručně štípaný šindel.
Při stavbě kostela byla použita na české poměry neobvyklá konstrukce zvaná stavkirche, rozšířená především v Norsku v 11. století. Horní okna v kostele jsou vitrážová, dolní v roce 1945 nahradila křížová cesta, zhotovená leptáním skla.
Vnitřní sloupy byly vytvořeny z jednoho kusu dřeva, v prvním patře nesou galerii, v bocích se slepými arkádami. V zadní části je umístěn chrámový kůr s trojicí otevřených arkád. Varhany z roku 1924 pochází od Vojtěcha Káše z Brna. Ve střední části chrámové lodi přerušují galerie boční vchody s předsíňkami.
Pramen Smradlavá obsahuje vodu obohacenou sirovodíkem, již z dálky na sebe upozorní charakteristickým sirným zápachem. Sirný pramen se nachází v blízkosti potoka Velký Smradlavý na trase Bílá – Beskyd – Bumbálka.
Jedna z největších a opravených nádrží sloužících k plavení dřeva, tzv. klauzů či splavovacích nádrží, je na potoce Čurábka. Klauz Čurábka o objemu 5 200 kubíků leží mezi masívem Kavalčanek a je lehce přístupný po asfaltové neznačené silnici z údolí Smradlavy asi 4 km od ubytování. Nádrž pochází z 19. století, a umožňovala zvýšení průtoku tak, aby se dřevo dalo plavit až do Bílé. Po opravě v r. 2008 byla nádrž zarybněna pstruhem obecným.
Klauz byl založen po roce 1836 v souvislosti s modernizací železáren ve Frýdlantě nad Ostravicí. V té době byly modernizovány starší klauzy a budovány některé zcela nové. Maxův klauz byl pojmenován na počet olomouckého arcibiskupa Maxmiliána Josefa Sommerau-Beckha, který zastával svůj úřad v letech 1836-1853. S poklesem produkce železáren na konci 19. století bylo upuštěno i od údržby starých klauzů daleko v horách. Mnohé takřka zanikly, některé však byly převzaty lesní správou a udržovány jako drobné vodní nádrže. Maxův klauz byl opravován v letech 1968 a 1992-1993 (kompletní rekonstrukce hráze).
Jedná se o klauz s největší sypanou hrází v Beskydech, která je 30 m dlouhá a 8 m vysoká, obsah nádrže je cca 15 500 m3. Uprostřed hráze je vyzděná snížená lavice.
Národní přírodní rezervace Salajka byla vyhlášena v roce 1956, na rozloze téměř 22 hektarů. Již ale v roce 1937 se zde nesmělo těžit a to zásluhou olomouckého arcibiskupa. Jedná se o zachovalý bukojedlový prales s bohatým bylinným patrem a mimořádnými jedinci jedle. Hvozd je významný i pro studium hub. Rostou zde plodnice, které v celé republice lze najít pouze výjimečně.
Kolem chráněné lokality vede turistická trasa, která směrem do rezervace je ohraničena dřevěným plotem. Částečně lze tedy do pralesa nahlédnout. Významná část, nejcennější, je ovšem v kotlině potoka, kam z cesty moc neuvidíme.
Za loveckým zámečkem cca 400 m od ubytování se nachází zvířecí obůrka, kde je k vidění jelení, dančí, mufloní a černá zvěř a bažant královský. Při troše štěstí i jezevec lesní, který je většinou schovaný :-).
Stezku beskydských pašeráků najdete v areálu Bílá v Beskydech. Jedná se o ideální rodinnou procházku, která děti opravdu pohltí, a všichni se společně dozvíte spoustu nového o historii pašování v Beskydech. Pokud chcete stezku využít opravdu naplno, nezapomeňte si nejprve zapůjčit v infocentru u dětského letního parku „pašeráckou brašnu“, která obsahuje: Pašerácký deník s mapou, lupu, kompas a dalekohled. Po vyjetí čtyřsedačkovou lanovkou Zbojník se vydáte po šipkách na začátek Pašerácké stezky. Díky deníku již zde na Vás čeká pár úkolů a překvapení. Na samotné Stezce beskydských pašeráků pak využijete dětskou ferratu, přejdete visuté lanové mosty ve výšce až 15 metrů, prolezete opravdové pašerácké překážky, z vyhlídky zkontrolujete, zda vám nejsou v patách portáši či financové a východ nakonec naleznete pomocí labyrintu barevných lan. Po splnění všech úkolů čeká na děti malé překvapení.
Lyžařský areál Bílá se nachází v malebném údolí říčky Bílá Ostravice v nadmořské výšce 540 m n. m. Lyžařský areál vznikl na svazích po obou stranách údolí, na severním svahu kopce Zbojnická (774 m n. m.) a na jižním svahu za Hotelem Bauer. Parkoviště s kapacitou 650 aut se nachází v těsné blízkosti dolní stanice lanovky a vleků. Celková délka lyžařských svahů je 5,5 km z toho jsou 2 km osvětlené, Celá délka lyžařských svahů je uměle zasněžována.
Single Trails Bílá jsou jednosměrné stezky pro terénní cyklisty vybudované v okolí obce Bílá Moravskoslezským krajem. Východištěm těchto tras je Ski areál Bílá. Především jsou určeny pro technicky zdatné cyklisty, kteří dobře ovládají kolo. Dětem do 10 let je povolen vstup v doprovodu zákonného zástupce.
Povinné vybavení: horské kolo v perfektním technickém stavu s dobrými brzdami a odpružením, cyklistická přilba. Doporučujeme další ochranné prostředky, jako jsou rukavice, chrániče na lokty a kolena, chránič páteře a chrániče holení.
Přehled trailů:
Zelený Singletrail – trasa 3 km dlouhá, je méně strmá a dominantou je dlouhá dřevěná lávka. Vyjedete na most u bývalé pily a k lanovce pak musíte asi 400 metrů po silnici a přes parkoviště. Oranžově je značený propojovací singlík kolem řeky Bílé Ostravice.
Modrý Singletrail – trasa je kratší, má 2,1 km a je strmější, jede se více na brzdách a lze ji kombinovat se starou sjezdovou tratí, kde je více technických úseků na kořenech a skoky. Končí u dolní stanice lanovky.
Fialová výjezdová trasa vede po lesní zpevněné cestě podél silnice a loveckého arcibiskupského zámečku přes Gašky a lze ji využít v případě, že nejezdí lanovka, jinak asi moc oblíbená nebude, protože je to nezáživný asfalt dlouhý přes 4 km s převýšením 250 metrů.
Lanovka Zbojník je čtyřsedačka o délce 900 metrů, převýšení 250 metrů, vybavena pro vývoz kol a koloběžek.
Dětský letní park Letní dětský park ve Ski areálu Bílá, se nachází pod jižní sjezdovkou.
Součástí parku jsou:
TUBINGOVÁ DRÁHA (40m sjezd na gumových duších) s pojízdnými pásy nahoru pro děti i dospělé!
TRAMPOLÍNA
NAFUKOVACÍ SKÁKACÍ HRAD
KOLOTOČ S GUMOVÝMI DUŠEMI…
Vyzkoušet můžete také LUKOSTŘELBU, SJEZD NA KOLOBĚŽKÁCH, PŮJČOVNU HORSKÝCH KOL A KOLOBĚŽEK, GEOCACHING a další aktivity.
Lyžařské běžecké trasy Počet km: 85,5
Charakter tras: Strojově upravované trasy Nástupní místa: Bílá – ski areál, Staré Hamry – Samčanka, parkoviště Mezivodí – ski areál Bumbálka – parkoviště, Grúň – parkoviště u hotelu Charbulák
Trasa 7A (29,5 km): Hotel Bauer Bílá – osada Žarovjanka – usedlost u Remešů – Klučiny – chata Charbulák – chata Švarná Hanka – Bílý Kříž – Konečná – Bílá (červený okruh)
Trasa 7B (18,1 km): Parkoviště Bílá – osada Žarovjanka – Javořina – Kozí hřbety – Rožnovský vrch – Ondrášův Dvůr – Mezivodí – Salaský potok – Kyčera – Klín – Čistý – Smradlavá – Zámeček – parkoviště Bílá (modrý okruh)
Trasa 7C (13,5 km): Bílá – Kozí hřbety – Samčanka – Myslíkovjanka – Bílá
Trasa 7D (22,6 km): Zbojnická – Kelčovské sedlo – Korytové – Beskyd – Bumbálka – Salajka
Trasa 7E (1,8 km): osvětlený okruh okolo obce Bílá
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bylo založeno v roce 1925 sourozenci Jaroňkovými a je nejstarším muzeem svého druhu ve střední Evropě. Nejvýraznějším rysem současného dění v muzeu je cílevědomé úsilí o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů i o rekonstrukci společenského života, obchodu i zábavy našich předků.
Jen kousek od česko-slovenského hraničního přechodu Bumbálka se od roku 1998 tyčí nová rozhledna „Čartak“. Původní záměr byl vybudovat zde pro firmu Eurotel základnovou stanici pro mobilní telefony. Správa Chráněné oblasti Beskydy vydala ke stavbě věže povolení pouze za podmínky, že objekt nenaruší ráz krajiny a bude využitelný i pro návštěvníky hor.
Projektantem stavby byla ostravská Teplotechna, která navrhla plnou konstrukci tvořenou betonovým jádrem, jež je skryté pod dřevěným pláštěm ze smrkových prken. Věž je vysoká celkem 40 metrů a ve výšce 26 metrů se nachází krytá osmiboká vyhlídková plošina, na kterou vede celkem 137 schodů. Rozhledna byla postavena v roce 1997 a pro veřejnost byla otevřena 28. 6. 1998. V roce 2009 získala nový nátěr.
Rozhlednu má v třicetiletém pronájmu radnice v Rožnově pod Radhoštěm. Věž, stejně jako hotel Súkenická, provozuje společnost Polfin Ploština s.r.o. z Loučky.
Pustevny jsou velmi atraktivním místem pro výlety za každého počasí. Na osadu nedaleko mytické hory Radhošť se dá vyvézt lanovkou, přijít pěšky, v zimě na běžkách a v létě na kole. Pustevny jsou nejoblíbenějším turistickým střediskem v Beskydech a socha Radegasta, kterou najdete cestou na Radhošť, je nejznámějším symbolem celého Moravskoslezského kraje.
Vrchol Soláň (861 m) je od pradávna považován za jednu z nejkrásnějších částí Valašska. Je součástí rozsáhlého celku Vsetínské vrchy. Soláň proslul jako „valašský Olymp“, protože vždy patřil k vyhledávaným místům malířů. Z vrcholu je krásný výhled na masiv Radhoště, Smrk, Kněhyni, Lysou horu a hřeben Javorníků. Za krásného jasného počasí jsou vidět Jeseníky, hřebeny Malé Fatry, Sůlovské skály a Martinské hole. Na Soláni se dochovalo několik ukázek rázovitých valašských staveb. V roce 2006 byla otevřena Zvonice, která slouží jako informační centrum a galerie umění.
Soláň je významným celoročním rekreačním a turistickým místem. V létě je křižovatkou turistických a cyklistických tras. Po hřebeni vede nenáročná trasa pro turisty a zároveň cyklisty, která je v zimě udržovaná pro běžkaře. V zimě nabízí lyžařský areál Soláň – sedlo a Ski areál TJ Rožnov výborné podmínky jak pro lyžaře tak i snowboardisty.
Sudopark je jedinečný areál zrekonstruovaných a nově postavených dreveničiek. Je umístěn na samotě, v překrásné přírodě Chráněné krajinné oblasti Kysuce, za vesnicí Klokočov v nadmořské výšce 700 m. n. m. Hlavní atrakcí, kterou si u nás můžete celoročně vychutnávat, jsou vytápěné koupací sudy. Celý areál slouží k rekreaci, krátkodobé a dlouhodobé ubytování, ale i na společenské a firemní akce. K dispozici je společenská a školící místnost pro 35 osob, multifunkční hřiště s umělým povrchem, dětské hřiště, plocha na stanování, sauna, restaurace, bufet, salaš s vlastními výrobky a koně.
Vesnici založil majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína listinou z 8. listopadu 1714, území však leželo na panství vsetínském. To si tento zakladatel přisvojil. Vsetínští majitelé Illésházyové se svého nároku nevzdali, což později vedlo k odtržení Velkých Karlovic od rožnovského panství a ke vzniku Malých Karlovic. Ty byly k Velkým Karlovicím znovu připojeny až v roce 1966.
Do počátku 19. století měla obec pouze zemědělský charakter. Ke změně došlo až v souvislosti se založením skláren v první polovině 19. století. Až do světové války, respektive do první republiky znamenalo období sklářské výroby pro obec zlatý věk. Přibylo obyvatel, dařilo se i živnostem. Vrch Soláň, který leží na území obce, byl v minulosti a stále je významným místem setkávání výtvarných umělců.
Na území obce se nachází tyto pamětihodnosti:
• Karlovské fojtství (národní kulturní památka)
• Kostel Panny Marie Sněžné (kulturní památka)
• Muzeum Velké Karlovice (kulturní památka)
• Bývalá synagoga a židovský hřbitov
• kaple se zvonicí (kulturní památka)
• boží muka
• pomník padlým partyzánům
• budova fary č.p. 274
• měšťanský dům č.p. 451
V júni v roku 1958 sa na vrchu Živčáková mala lesnému robotníkovi Matúšovi Lašutovi zjaviť Panna Mária. Správa sa rýchlo rozšírila a miesto údajného zjavenia začali navštevovať veriaci, ktorí putovali na horu, odkiaľ si odnášali vodu z neďalekého prameňa. Napriek vtedajšiemu odmietavému stanovisku cirkvi i najrôznejším obštrukciám zo strany bývalého režimu, návštevy pútnikov neprestávali.
Po roku 1989 prichádzalo na Biskupský úrad v Nitre množstvo žiadostí od veriacich, ktorí žiadali postaviť na Živčákovej kaplnku. V roku 1992 BÚ v Nitre súhlasil a v nasledujúcom roku bola na hore Živčáková postavená kaplnka Panny Márie, Kráľovnej pokoja. Jej projekt vypracoval Ing. arch. Marián Goč. Od roku 2000 patrí Živčáková do novozriadenej farnosti Korňa. V roku 2008 biskup novozriadenej Žilinskej diecézy Mons. Tomáš Galis povolil stavbu kostola Panny Márie, Matky Cirkvi spolu s exercično-pastoračným zariadením na hore Živčáková. Dekrétom žilinského biskupa z 19. októbra 2008, kedy bol položený základný kameň stavby, bola Živčáková oficiálne vyhlásená za mariánske pútnické miesto a miesto modlitby. 29. mája 2011 bol slávnostne posvätený kríž, koruny Panny Márie a zvon nového chrámu.
Chrám Panny Márie Matky Cirkvi bol slávnostne vysvätený 4. októbra 2015 za účasti biskupov zo Slovenska, Čiech a Ukrajiny a asi 15 000 pútnikov.
Velkorysé hřiště v obklopení beskydských velikánů, profesionálně designované. Společně s blízkým areálem v Čeladné poskytuje oblast maximální golfové vyžití. V Ostravici, na úpatí Beskyd, vznikl areál, který je doslova coby kamenem dohodil od dalšího špičkového golfového resrotu: Prosper Golf Clubu Čeladná. Ostravické hřiště bylo otevřeno v roce 2008 a zdejších 18 jamek tedy společně s 36 jamkami Čeladné nabízí na jednom místě skutečně přehršel golfové zábavy
Golfové hřiště Valašského golfového klubu se nachází na východním okraji města Rožnov pod Radhoštěm při výjezdu na Žilinu. Nachází se v turisticky atraktivním prostředí Beskyd nedaleko centra města v blízkosti Valašského muzea v přírodě a podél nově vybudované stezky údolím rožnovské Bečvy. Samotné devítijamkové hřiště má délku 5 100 m a je vhodné jak pro začátečníky, tak i pro zkušenější hráče. Má 2 tříparové jamky (z nichž je jedna ostrovní), 6 čtyřparových a jednu pětiparovou jamku. Součástí hřiště je putting, chipping green a driving range.
Recepce se nachází v útulné budově klubovny s možností občerstvení, kde jsou umístěna i sociální zařízení a kryté odpaly odkud je možno hrát v případě nepříznivého počasí.
Dolní Vítkovice jsou národní kulturní památka nacházející se poblíž centra Ostravy ve Vítkovicích. Zahrnují rozsáhlý průmyslový areál Vítkovických železáren s unikátním souborem industriální architektury. Souboru tří na sebe navazujících celků – černouhelného dolu, koksovny a vysokopecního provozu – se také říká „Ostravské Hradčany“. Oblast je zapsána v seznamu Evropského kulturního dědictví.
Od 26. září 2014 je v Dolních Vítkovicích v provozu moderní science center Svět techniky. Obsahuje čtyři stále expozice – Dětský svět, Svět Civilizace, Svět vědy a objevů a Svět přírody. Najdete zde také množství učeben, laboratoře dílny, 3D kino a Divadlo vědy.
První zmínky pocházejí z roku 1327, kdy se těšínští Piastovci rozhodli postavit si hrad. Tento hrad sloužil zejména k ochraně tehdy vznikajícího města Friedeck. V období 15. a 16. stoletím prošel hrad celou řadou úprav a v 16. století bylo navíc přistavěno jižní, západní a východní křídlo, už v renesančním stylu, a hrad byl tak přebudován na zámek. V 17. století však zámek vyhořel a musel být zrekonstruován. Stávající podoby se dočkal zhruba v 18. století. Na počátku 19. století se jej chopili Habsburkové a předělali jej do stylu klasicistního a po roce 1918 přešel zámek do vlastnictví československého státu, kde také od roku 1923 sídlilo Ředitelství státních lesů a statků Frýdek.
Ze zámku se stalo muzeum. K dispozici jsou nejen zámecké prohlídky, ale také je zde možnost navštívit nejednu expozici, například stálou výstavu ze zdejšího kraje a života v něm.
Obec Hukvaldy leží v okrese Frýdek-Místek. Rozkládá se na 2 037 hektarech a žije zde přibližně 2 000 obyvatel. Je to poslední obec čistě lašská na valašsko-lašském rozhraní. Krajina okolo Hukvald je předhůřím Beskyd a nejzápadnější částí Karpat.
Na kopci nad obcí stojí hrad Hukvaldy – jeden z nejmohutnějších hradů na Moravě. Byl založen Arnoldem z Hückeswagenu v první polovině 13. století na popud krále Přemysla Otakara I. (1197–1230).
Další památky:
• Hukvaldská obora
• Kostel svatého Maxmiliána
• Kostel svatého Mikuláše
• Památník Leoše Janáčka
• Zámeček Hukvaldy
V budově místní školy se jako deváté z třinácti dětí narodil 3. července 1854 hudební skladatel Leoš Janáček (1854–1928).